Často se na nás v poslední době obracíte s dotazem na novelu insolvenčního zákona, o které se znovu ve větší míře hovoří v médiích. Změny v legislativě velmi pečlivě sledujeme a rádi bychom Vám touto cestou sdělili, jak se věci mají.
Zmiňovaná novela má přinést zásadní změnu v podmínkách oddlužení. Dle současného znění insolvenčního zákona je oddlužení schváleno, lze-li předpokládat, že za 5 let splátkového kalendáře dojde k úhradě min. 30 % dluhů. Odchýlit se od podmínky splnění úhrady 30 % směrem dolů možné není vůbec. V případě, kdy lze předpokládat, že dlužník ze svých příjmů uhradí více než 50 % svých závazků, je možné požádat o tzv. sníženou splátku. Oddlužení ve formě splátkového kalendáře však za současné právní úpravy trvá vždy po dobu 5ti let. Skončeno dříve může být pouze v případě, kdy dlužník uhradí 100 % svých dluhů za dobu kratší. A právě do této jednotné úpravy by měla novela insolvenčního zákona vnést podstatné změny! Novela nabízí dlužníkovi oddlužení ve formě splátkového kalendáře dokonce hned ve 3 variantách. První z nich je úhrada více než 50 % dluhů, kdy oddlužení bude trvat pouze 3 roky. Druhou je varianta současná, kdy v případě úhrady alespoň 30 % dluhů, bude splácení trvat po dobu 5ti let. A třetí „záchranná“ varianta nastane v případě, kdy dlužník nebude schopen uhradit ani 30 % svých dluhů. Za předpokladu, že dojde k úhradě alespoň odměny insolvenčního správce a prodeji veškerého zbytného majetku dlužníka, bude dlužník po 7 letech od úhrady dluhů osvobozen nehledě na to, jakou část svých dluhů v insolvenčním řízení uspokojil.
Novela insolvenčního zákona navrhující rozdělení oddlužení ve formě splátkového kalendáře na 3 výše specifikované varianty, byla Poslanecké sněmovně předložena již v lednu 2017. Tehdy se ale nesetkala s úspěchem a Poslanecká sněmovna ji vrátila zpět vládě k přepracování. S koncem volebního období novela ukončila svůj legislativní proces. Navrhované změny insolvenčního zákona totiž byly dle mnoha poslanců, ale i např. Hospodářské komory či Nejvyššího soudu, pro věřitele příliš nevýhodné a hraničící s morálním hazardem. To mohlo být také jedním z důvodů, proč se novela v minulém volebním období do legislativního procesu znovu nedostala.
Jedním z návrhů byla také 7letá varianta oddlužení s podmínkou úhrady alespoň 15 % dluhů. Nicméně ani tato hranice by podle ministra spravedlnosti nebyla u cílové skupiny dlužníků přijatelná. Hlavním cílem novely je zajištění návratu dlužníků zpět do ekonomického života a jejich vytrhnutí z šedé sféry ekonomiky. Novela by tak měla mít pozitivní účinek nejen pro dlužníky, ale také pro stát a v konečném důsledku i pro věřitele. Věřitelé se dle ministra spravedlnosti díky novele zbaví dlouhodobě nevymahatelných pohledávek, a to jak účetně, tak daňově.
Na to, kde se novela insolvenčního zákona inspirovala a jak to s ní vypadá dnes, se zaměříme v příštích dnech.