Kompenzační bonus při oddlužení?

Kompenzační bonus – je na něj nárok při oddlužení? A co když má člověk exekuce? Má vůbec smysl o kompenzační bonus žádat? Velice aktuální téma, na které v současně nelehké době narážíme u stále více klientů.

Není třeba uvádět, že ve všech zemích Českou republikou nevyjímaje vstupuje po zasažení pandemií koronaviru v platnost nemálo restriktivních opatření. Naneštěstí většina z těchto opatření omezila či znemožnila obstarávání příjmů. Vláda se proto různými způsoby pokouší výpadek příjmů alespoň částečně nahrazovat prostřednictvím úlev, bonusů a jiných příspěvků. Jedním z nich je často skloňovaný tzv. kompenzační bonus. Níže se podíváme na to, co to kompenzační bonus je, kdo na něj má nárok, jak jej získat a především na to, zda je možné o něj žádat v oddlužení.

Kompenzačním bonusem se rozumí daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Kompenzační bonus a jeho poskytování bylo v jarním období upraveno zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, zatímco nyní je upraveno zákonem č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Přímá podpora formou vyplácení kompenzačního bonusu se vztahuje na poškozené osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých s.r.o. a osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. Nárok na kompenzační bonus náleží podnikatelům s převažující činností podnikání v přímo omezených oblastech ekonomiky za každý den omezení. Je však nutné, aby taková činnost byla za poslední čtyři měsíce dominantním (nadpolovičním) zdrojem obživy.

Vedle přímo zasažených podnikatelů například z oblasti pohostinství, kultury, sportu, ubytování, maloobchodu či služeb mohou o kompenzační bonus požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory významně, nejméně z 80 % navázáni. Tato návaznost je dána buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem (restaurace – dodavatel surovin), anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou (posilovna – fitness trenér).

Kompenzační bonus však není přiznáván a vyplácen automaticky, nýbrž je třeba si o něj zažádat. Žádost o kompenzační bonus musí kromě obecných náležitostí obsahovat rovněž: a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus; b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen; c) identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu (pokud se jedná o s.r.o.); d) určení činnosti a kalendářních dní bonusového období, v nichž byla tato činnost opatřením bezprostředně zakázána nebo omezena. Žádost o kompenzační bonus se podává vždy za bonusové období, a to nejpozději do 2 měsíců po jeho skončení, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká. Žádost o kompenzační bonus lze podat na formuláři, který je dostupný na stránkách Finanční správy.

V případě osob činných na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, musí žádost o kompenzační bonus obsahovat rovněž: a)  identifikaci zaměstnavatele; b) kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr; c) kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byla osoba účastna nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Kompenzační bonus se stanovuje za bonusové období. Bonusovým obdobím je období, ve kterém platily bezprostřední zákazy či omezení podnikání v důsledku vládních restrikcí a opatření. Konkrétně se nyní jedná o období od 5. 10. 2020. Výše kompenzačního bonusu je 500,- Kč za každý kalendářní den bonusového období.

Ani při splnění výše uvedených podmínek ale není jisté, zda osoba kompenzační bonus dostane. Nárok na kompenzační bonus nevznikne za kalendářní den, za který osoba obdržela podporu v nezaměstnanosti či podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru.

A jak je to s kompenzačním bonusem a jinými příspěvky? V případě invalidního důchodu není nárok na kompenzační bonus ničím ohrožen, pobírání invalidního důchodu vzniku nároku na kompenzační bonus nebrání. Stejně tak u příspěvku na bydlení. U souběhu kompenzačního bonusu a ošetřovného je třeba dát si pozor – záleží na tom, kdo ošetřovné pobírá. Pokud ošetřovné pobírá osoba samostatně výdělečně činná, souběh možný není. Programy pomoci se doplňují, nikoliv překrývají. V případě klasického ošetřovného jako jedné ze sociálních dávek, je možné čerpat kompenzační bonus i ošetřovné. Zbystřit je taktéž třeba v případě souběhu kompenzačního bonusu a dávek hmotné nouze, kdy souběh zpravidla možný je, ale je třeba si uvědomit, že kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplacené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi, tedy ovlivňuje výši této dávky.

KOMPENZAČNÍ BONUS A EXEKUCE

Kompenzační bonus jakožto daňový bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci. Výslovně to na jaře stanovil zákon o kompenzačním bonusu č. 159/2020 Sb. v § 9 odst. 4) a nyní je stejné ustanovení obsaženo v § 15 odst. 4) zákona č. 461/2020 Sb. Stejně hovoří i ustanovení § 317 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (OSŘ).

KOMPENZAČNÍ BONUS A INSOLVENCE

I přesto, že vztah kompenzačního bonusu a výkonu rozhodnutí či exekuce byl v původním a je i v současném zákoně o kompenzačním bonusu výslovně stanoven, vztah kompenzačního bonusu a insolvence stojí stranou. V jarním období zákonodárce tento vztah opoměl vymezit. Úmysl zákonodárce se mohl zdát evidentní z vyloučení kompenzačního bonusu z výkonu rozhodnutí a exekuce, avšak pochybnosti vnášela skutečnost, že zákon č. 182/2006 Sb, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) není podřízen OSŘ a zároveň změna týkající se kompenzačního bonusu nebyla v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů upravena (podléhala by § 207 odst. 2 insolvenčního zákona). Dle § 412 insolvenčního zákona tak kompenzační bonus mohl spadat mezi tzv. mimořádné příjmy, které musí dlužník vydat v plné výši do insolvenčního řízení. Skutečnost, zda kompenzační bonus bylo možné považovat za mimořádný příjem dle insolvenčního zákona či nikoli, zákonodárce neurčil. Dle našich zkušeností ale bylo vycházeno ze smyslu kompenzačního bonusu, kdy cílem bylo osobám postiženým vládními restrikcemi pomoci. Kompenzační bonus byl vyplácen, neboť vydání bonusu do insolvenčního řízení, by popíralo smysl tohoto bonusu jako náhrady za ztrátu příjmu, která vznikla v důsledku restriktivních opatření vlády.

Jiná, pro nás nelogická, úprava bonusu pro osoby v oddlužení ovšem přišla se zákonem č. 461/2020 Sb., který již na insolvenci nezapomněl. Bohužel ne v tom správném slova smyslu. Ve svém § 5 odst. 2) totiž stanovil, že subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která byla v bonusovém období v úpadku.

Závěrem lze jen doporučit, že pochybujete-li u jakéhokoli příjmu o tom, zda se jedná o mimořádný příjem či příjem podléhající srážce, je třeba se dotázat Vašeho insolvenčního správce. V případě nesouhlasu se stanoviskem insolvenčního správce je dále možné obrátit se na insolvenční soud se žádostí o jeho pokyn. Ještě jednodušší je se [btn_link link=“https://ebankrot.cz/kontakt“ value=“obrátit na nás“], rádi Vám ve Vaší situaci pomůžeme.