Je smlouva, kterou se osoba odlišná od dlužníka zaváže přispívat darem dlužníkovi pro účely oddlužení. Tato smlouva se uzavírá v případech, kdy dlužníkův čistý měsíční příjem nedostačuje ke splnění podmínek pro oddlužení.

K deponaci neboli ukládání příjmu u poskytovatele příjmu dochází v případech, kdy má dlužník svůj příjem exekučně postihován srážkou, přičemž následně na sebe k soudu podá insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Od zahájení insolvenčního řízení je pak zaměstnavatel povinen částku, která odpovídá srážce mzdy na exekuci, tzv. deponovat, tj. pozdržet na svém účtu až do chvíle, kdy bude schváleno oddlužení dlužníka. Pokud dojde ke schválení oddlužení, je následně deponovaná mzda rozdělena mezi věřitele jakožto mimořádná splátka oddlužení.

Pokud se dlužník v průběhu oddlužení stane dědicem, má povinnost vydat dědictví insolvenčnímu správci ke zpeněžení, přičemž jeho výtěžek je pak použit jakožto mimořádná splátka oddlužení. Dědictví pak dlužník v oddlužení smí odmítnout pouze tehdy, pokud k tomu získá souhlas insolvenčního správce.

Pojem dluh označuje povinnost osoby dlužníka něco vyrovnat vůči osobě věřitele. Dlužník má za věřitelem dluh a věřitel má pak za dlužníkem pohledávku.

Dluhem z podnikání je dluh, který má původ v podnikatelské činnosti dlužníka. Typicky se jedná o dluh na sociálním a zdravotním pojištění, dluh u finančního úřadu nebo dluh za zboží či služby objednané v rámci podnikatelské činnosti. I tyto dluhy jsou zahrnuty v oddlužení a uspokojují se v jeho rámci stejně jako všechny ostatní dluhy.

Dlužníkem (v exekučním řízení povinným) je osoba, která je povinna ze závazkového právního vztahu k plnění vůči věřiteli. Jestliže dlužník neplní dobrovolně to, co bylo předmětem smluvního vztahu (závazku), může se věřitel obrátit na soud, kde v nalézacím řízení soud rozhodne o tom, zda opravdu povinnost dlužníka existuje. Pokud soud dospěje k názoru, že dlužník skutečně svému věřiteli dluží, uloží dlužníkovi povinnost ve stanovené lhůtě věřiteli svůj dluh uhradit. Pokud ani v této lhůtě dlužník svůj dluh neuhradí, může se věřitel obrátit na soudního exekutora a nařídit exekuci či výkon rozhodnutí.

Dražba je způsob prodeje majetku. Rozlišujeme dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné. Z hlediska insolvenčního práva se dostává do popředí našeho zájmu dražba nedobrovolná. Nedobrovolnou dražbu provádí soud nebo soudní exekutor na návrh dražebního věřitele, který disponuje pravomocným exekučním titulem, a to na základě usnesení o nařízení dražby. Dražba je prováděna dle občanského soudního řádu, exekučního řádu a zákona o veřejných dražbách a jejím prostřednictvím je možné zpeněžit jak věci movité, tak věci nemovité. Vlastnické právo k těmto draženým věcem nabývá na základě příklepu dražitel s nejvyšší nabídkou. U nemovitých věcí se začíná v prvním kole dražit na 2/3 odhadní hodnoty nemovitosti, pokud se nepovede zpeněžit, vyvolávací cena klesá na ½ odhadní hodnoty nemovitosti. U movitých je vyvolávací cenou ½ z odhadní hodnoty movité věci. Z výtěžku dražby je uspokojována pohledávka věřitele.

Je smlouva, kterou se osoba odlišná od dlužníka zaváže přispívat důchodem, tj. opakovaným finančním plněním, dlužníkovi pro účely splácení oddlužení. Tato smlouva se podepisuje v případech, kdy dlužníkův čistý měsíční příjem nedostačuje ke splnění podmínek pro oddlužení. Možnost odstoupení či výpovědi závisí na ujednání konkrétní smlouvy, ale je důležité, aby dlužník i po „zrušení“ smlouvy splňoval podmínky schváleného oddlužení, jinak by mu mohlo býti oddlužení zrušeno. Je třeba dodat, že podepsáním smlouvy o důchodu se plátce důchodu nestává ručitelem za dlužníkovy dluhy.

Je situace, kdy dlužník sice doposud nesplňuje definiční znaky úpadku, ale lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že nebude schopen splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, tedy kdy např. sice má více věřitelů, ale ještě nemá závazky (splátky) po splatnosti. Nenechte se mýlit. I v takové situaci je již možné žádat o oddlužení – tedy i pokud dlužník zatím nemá exekuce, je možné podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení k insolvenčnímu soudu a zabránit tak zbytečnému navýšení dluhů.

Jedná se o závazek, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i k rozestavěné nemovitosti.

Insolvencí se v obecném slova smyslu rozumí neschopnost dlužníka dostát svým peněžitým závazkům, tedy platební neschopnost. Pojem „insolvence“ se často používá i ve smyslu insolvenčního řízení či oddlužení obecně.

Konsolidací půjček se rozumí sloučení více závazků do jednoho v situaci, kdy má dlužník takových závazků více (zápůjček, úvěrů, úvěrů ke kreditním kartám, kontokorentů, atp.) u jednoho, či více finančních subjektů a jeho finanční situace se pro něho stává nepřehlednou, především co do termínů a výše jednotlivých splátek. Konsolidace půjček slouží kromě sjednocení půjček (a tedy nahrazení všech splátek pouze jednou splátkou), také ke snížení výše měsíční splátky. Dlužník tedy může docílit toho, že hradí měsíčně pouze jednu splátku a zpravidla také nižší, než je součet všech jednotlivých splátek před konsolidací. Pochopitelně však, dochází-li konsolidací ke snížení měsíčních splátek, následkem bývá prodloužená doba splácení a tím tedy déle trvající zadlužení. Konsolidací také dlužník docílí jednotného úroku a zároveň dochází k placení pouze jednoho poplatku. Konsolidaci lze sjednat u většiny seriózních subjektů, které se zabývají půjčováním peněžních prostředků. Některé bankovní instituce i nebankovní společnosti se však těmto konsolidacím (především od konkurenčních subjektů) snaží předcházet a svým klientům přidávají do smluvních podmínek různé druhy sankcí. Konsolidace funguje na principu „vyplacení“ Vašich závazků u ostatních věřitelů subjektem, který konsolidaci poskytuje. Nejčastějším problémem proto při konsolidacích bývá navýšení dluhu o sankce za předčasné splacení jednotlivých půjček (úvěrů). Konsolidace není vhodným způsobem řešení pro každého dlužníka, jelikož celkové náklady se mohou vyšplhat velmi vysoko a dlužník tak rázem může zaplatit mnohem více, než dluží před samotnou konsolidací.

Pokud vlastníte jakýkoli hodnotnější majetek, tento je nutné uvést do seznamu majetku, který tvoří přílohu insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, když případné zatajení majetku a jeho následné objevení insolvenčním správcem jednak vede k sankčnímu prodeji majetku, jednak může přinést neúspěch oddlužení. Standardní dělení majetku v insolvenčním řízení je na majetek zajištěný a nezajištěný.

Je část příjmů, která Vám při oddlužení nemůže být sražena a použita k plnění splátkového kalendáře oddlužení. Tato částka se určuje dle výše čistého měsíčního příjmu, počtu vyživovaných osob a osobního stavu. Zpravidla se mění každý rok, někdy dokonce i vícekrát ročně. Výpočet je možné realizovat na kalkulačce umístěné na tomto odkazu: https://insolvence.justice.cz/kalkulator-splatek/.

V případě, že úmyslně jednáte ve vztahu ke svým věřitelům nepoctivě a s nekalými úmysly, nebudete spolupracovat s insolvenčním soudem a insolvenčním správcem, zatajíte Váš majetek, informace podstatné pro oddlužení, či pokud máte záznam v rejstříku trestů za majetkovou či hospodářskou trestnou činnost (úvěrový podvod, podvod, krádež, apod.) může soud dovodit nepoctivý záměr a oddlužení neschválit.

Jedná se o majetek, který nepředstavuje zajištění některého z dluhů. Tento majetek je nutné uvést do seznamu majetku a řádně jej identifikovat, když v případě jeho zatajení může dojít k jeho prodeji a oddlužení nemusí být úspěšné pro nepoctivý záměr.

Je z pohledu insolvenčního řízení věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníkovi není zajištěna žádným majetkem. Je to tedy drtivá většina věřitelů.

Osoba samostatně výdělečně činná je také osobou oprávněnou podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a může se úspěšně oddlužit. Není tedy třeba živnost pozastavovat či přerušovat, jak platilo dříve.

Podnikatel je také osobou oprávněnou podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, díky kterému může úspěšně dosáhnout na oddlužení. Oddlužení podnikatele se blíže věnujeme zde: https://www.ebankrot.cz/oddluzeni-osvc-podnikatelu/

Pokud insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti nebo je neurčitý či nesrozumitelný, insolvenční soud insolvenční návrh odmítne. Po právní moci rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu je možné jej ale podat znovu, ideálně v podobě soudem požadované.

Je všeobecně používaným (lidovým) názvem pro oddlužení. Představuje zákonem danou možnost řešit tzv. úpadek dlužníka, tj. situaci, kdy má dlužník více věřitelů, své závazky neplní po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a je v tzv. platební neschopnosti, a to tak, aby se jednou provždy vymanil z dluhové spirály a zbavil se svých dluhů. Více informací se můžete dozvědět zde: https://www.ebankrot.cz/osobni-bankrot/

Ačkoliv na internetu lze nalézt množství „insolvenčních kalkulaček“, které garantují úspěšnost oddlužení v případě dosažení adekvátní výše příjmu, nelze bez dalšího s jistotou zjistit, zda má návrh na povolení oddlužení šanci na úspěch, či zda soud schválí oddlužení. Úspěšnost oddlužení ovlivňuje i mnoho dalších faktorů – např. výše a druh dluhů, osobní stav, počet vyživovaných osob, majetková situace, poctivost dlužníkova záměru apod. Bližší informace o podmínkách oddlužení se můžete dozvědět zde: https://www.ebankrot.cz/podminky-oddluzeni/

Pohledávka je označení vztahu věřitele a dlužníka z pozice věřitele. Jedná se o vztah, kdy je dlužník povinen něco vyrovnat vůči věřiteli. Věřitel má tedy za dlužníkem pohledávku a dlužník má za věřitelem dluh (závazek).

Přednostní pohledávky jsou určeny příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu. Mezi přednostní pohledávky se mj. řadí pohledávky výživného, náhrady újmy poškozenému ublížením na zdraví, náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy, pohledávky daňové, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, nedoplatky na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pohledávky zdravotního pojištění. Přednostní pohledávka má význam v případě výkonu rozhodnutí a exekuce, neboť určuje výši srážky z příjmu dlužníka.

Ručení je vztah, kdy se osoba odlišná od dlužníka věřiteli zaváže (prohlásí – odtud ručitelské „prohlášení“), že jestliže dlužník svůj dluh vůči věřiteli nesplní, splní jej namísto něj ručitel.

Je smlouva, kterou se třetí osoba zaváže dlužníkovi přispívat důchodem, tj. opakovaným finančním plněním, pro účely oddlužení. Tato smlouva se podepisuje v případech, kdy dlužníkův čistý měsíční příjem nedostačuje ke splnění podmínek pro schválení oddlužení. Možnost odstoupení či výpovědi smlouvy závisí na smluvních ujednáních, ale je důležité, aby dlužník i po „zrušení“ smlouvy splňoval podmínky schváleného oddlužení.

Spoludlužník je osoba (fyzická či právnická), která je dle smlouvy povinna věřiteli splatit dluh společně a nerozdílně s dlužníkem. Zpravidla mají shodná práva a povinnosti a věřitel může plnění žádat po obou.

Jsou jedním z nejčastějších způsobů výkonu rozhodnutí a exekuce. Ve chvíli, kdy již vymáhání dlužníkem nesplaceného dluhu došlo do fáze soudního vymáhání a soud již vydal rozhodnutí (rozsudek, usnesení, platební rozkaz či elektronický platební rozkaz), má věřitel k dispozici tzv. exekuční titul (kterým může být i rozhodčí nález, notářský zápis nebo exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti). Na základě tohoto exekučního titulu bude zahájena exekuce a pak může exekutor zvolit z několika variant (případně i všechny z nich), jak vymoci exekučním titulem přiznanou pohledávku. Srážky ze mzdy a jiného příjmu provádí plátce příjmu ze mzdy nebo platu nebo jiného příjmu dlužníka (srážky v rámci exekuce mohou být prováděny i z invalidního či starobního důchodu, ale i z dohody o provedení práce či z dohody o pracovní činnosti).

Je situace, kdy má dlužník 2 a více věřitelů, již má závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a své závazky není schopen plnit, když se nachází v tzv. platební neschopnosti. Rovněž může být dlužník v úpadku ve formě tzv. předlužení.

Je sankce za nesplnění povinnosti dlužníka řádně a včas splnit svůj závazek. Úrok z prodlení může být zákonný, ale i smluvní. Úrok z prodlení běží zpravidla ode dne zesplatnění dluhu až do jeho úplného uhrazení. Výkon rozhodnutí a exekuce nestaví nárůst úroků z prodlení. Stejně tak, pokud budete s exekutorem domluveni na splátkovém kalendáři, úrok z prodlení stále narůstá. K zastavení může dojít buď uhrazením jistiny dluhu nebo prohlášením úpadku v insolvenčním řízení (z hlediska toho konkrétního insolvenčního řízení, v rámci kterého se již dluh o úrok nenavyšuje).

Úvěrem se rozumí dočasné poskytnutí peněžních prostředků věřitelem (úvěrujícím) dlužníkovi (úvěrovanému) ve sjednané výši, kdy se dlužník zavazuje za toto zaplatit úroky a prostředky věřiteli vrátit.

Věřitelem je každá osoba (fyzická nebo právnická), které je dlužník povinen plnit (hradit) svůj závazek. Věřitel má pohledávku za dlužníkem a dlužník má dluh vůči věřiteli.

Je situace, kdy soud nebo jiný orgán vydal rozhodnutí o stanovení povinnosti dlužníka uhradit věřiteli dluh (rozhodnutím může být např. rozsudek, usnesení, platební rozkaz či elektronický platební rozkaz, rozhodčí nález, notářský zápis nebo exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti, správní rozhodnutí apod.), a tato povinnost nebyla dlužníkem dobrovolně splněna. V tuto chvíli má věřitel k dispozici tzv. exekuční titul. Na základě exekučního titulu může být zahájena exekuce či výkon rozhodnutí, v rámci které je postihován majetek a příjmy dlužníka.

Výživné (často označované také jako „alimenty“) je tzv. pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a musí být v rámci oddlužení hrazeno v plné výši. Dítě, na které je dlužníkovi stanovena povinnost platit výživné, se nezahrnuje mezi osoby ve společné domácnosti, což je podstatné pro výpočet nezabavitelného minima. Alimenty se pak splácí ze splátek splátkového kalendáře oddlužení (nikoliv z nepostižitelné části příjmů).

Je majetek, na kterém vázne např. zástavní právo, zadržovací právo, omezení převodu nemovitosti, zajišťovací převod práva nebo postoupení pohledávky k zajištění anebo obdobné právo podle zahraniční právní úpravy. K zajištěnému majetku může v rámci oddlužení dát zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení, ale i tomuto je možné se vyhnout a pokyn ke zpeněžení věřitel udělit nemusí a zajištěný majetek může být dlužníkovi ponechán.

Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Může se jednat např. o banku, která poskytla hypoteční úvěr ke koupi nemovitosti, jež je ve vlastnictví dlužníka.

Zákon pamatuje i na případy s „mezinárodním prvkem“. Obecně lze říci, že oddlužením dle předpisů českého právního řádu se můžete oddlužit, pokud Vaše hlavní zájmy převládají na území ČR (tj. máte tu rodinné a přátelské vazby, majetek, apod.). Za výdělkem tak můžete i v případě oddlužení v ČR dojíždět do zahraničí.

Pokud dle soudu nejsou dány zákonem stanovené předpoklady pro rozhodnutí o úpadku, soud insolvenční návrh zamítne (např. není-li dlužník skutečně v úpadku).

Zapodstatové pohledávky jsou zvláštním typem pohledávek, které vzniknou po zahájení insolvenčního řízení nebo po rozhodnutí o úpadku dlužníka a jsou taxativně vyjmenovány v § 168 insolvenčního zákona. Zapodstatové pohledávky se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku dlužníka. Jedná se příkladmo o hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka atd. Pro přihlášení zapodstatové pohledávky není stanovena zákonná lhůta a je jí možno přihlásit kdykoliv za trvání insolvenčního řízení.

Je závazek dlužníka (zapůjčitele), že po sjednaném čase vrátí věřitelem (vydlužitelem) přenechanou zastupitelnou věc (typicky peníze). Lze sjednat úroky.

Označuje vztah mezi dvěma subjekty, z nichž jedné straně plyne povinnost něco splnit (dlužník) a druhé straně oprávnění očekávat splnění závazku, či jej vymáhat (věřitel).

Není bez dalšího překážkou pro úspěšné oddlužení. Soud má za úkol posuzovat v každém konkrétním případě, zda se jedná o nepoctivý záměr či nikoliv. Vždy je třeba do insolvenčního návrhu uvést všechny důležité skutečnosti, které by soud mohly při rozhodování ovlivnit.